REBEL 3D

Já si tady dovolím stručně základ teorie tisku, protože jsem to nikdy nikde neviděl a je to podle mě to nejdůležitější. Jde o to, jak se o tisku uvažuje. Jak se myšlenkově uchopí nakládání s parametry tisku.

Máme dvě oblasti o kterých je potřeba uvažovat odděleně. Tryska a překážka.
Tryska umí jen tlačit materiál stále stejné tloušťky, jen jinou rychlostí. Tlačí jen stále stejnou housenku různě rychle. Ta je vždy kulatého průřezu.
Tak proč je možné měnit tvar housenky?
To určuje překážka, která je housence vystavená.
První vrstva tlačená proti rovné překážce se chová jinak, než další vrstvy tlačené proti překážkám jiných profilů.
Např. máte - li jen dvě horní horizontální vrstvy, je problém plně zaplnit bez mezer. To proto, že první horizontální bude tlačit housenku kulatého průměru a druhá bude mít stále málo překážky, aby plast zploštil.

O kvalitě tisku rozhoduje tvar překážky vystavený právě tisknuté housence. Takže když chcete nějaký povrch, zaměřte se na to, co mu předchází.

Dalším faktorem majícím rozhodující vliv na tisk je množství plastu.
Tenčí housenka je stvořena jen tím, že se dodává méně plastu. Tlustější housenka je stvořena tím, že se dodává více plastu.
Ale ať už méně nebo více plastu, bez překážky by šlo jen o rychlejší či pomalejší výtlak z trysky a to stále stejného průměru. Takže dále má smysl uvažovat jen s tím, že se housenka tlačí proti překážce.
Tady se často plete závislost na rychlosti, ale není tomu tak. Při jakékoli rychlosti když budete dodávat méně plastu, docílíte tenčí stěny a naopak.
Vliv množství plastu na výsledek ukazuje obrázek. K poslední pohledové vertikální vrstvě je dodáváno tak malé množství plastu, že při jeho výtlaku se zachytí o překážku, táhne se až praskne, dojde k mírnému stažení vnitřními silami tekutého plastu, tryska chvíli tlačí plast do vzduchu než je ho zase dostatek aby se zachytil o překážku a tak pořád dokola.
Na obrázku jsou vidět tenké stěny tisklé jen svislou pohledovou skořápkou. Ta stěna je děravá. Plast od začátku tisku takové stěny ulpíval nepravidelně jen na předešlé překážce.
Takových vlastností je možné záměrně využít a získat tím efektní povrch.

Na obrázku je vidět vliv překážky na výsledek tisku. Uprostřed červeného obdélníku je malý úsek, který má jednotlivé vrstvy překryté. Ostatní oblast je viditelně děravá. Ale po celé ploše bylo dodáváno stejné množství plastu.
Rozdíl je v tom, že jen na té malé ploše Slic3r vygeneroval o jednu hozirontální vrstvu více. Takže když došlo k prvnímu hozizontálnímu výtlaku po celé ploše, jen v jednom úseku nebyla housenka tlačená do vzduchu. Zatímco téměř všude měla první horizontální vrstva kulatý průřez vytlačené housenky, na jednom místě se už tisklo proti překážce a došlo k výtlaku plastu do stran.