REBEL 3D

Ahoj, poslední dobou jsem si všiml, že při tisku větších objektů je problém s přichycením první vrstvy filamentu. Zatímco na krajích podložky se plast špatně přichytává, tak čím blíže ke středu se tryska blíží, tím více se plast rozmatlává, zvedá a "trhá", protože vzdálenost mezi tryskou a sklem je příliš malá.

Prohnutí bedu jsem naznačil na přiloženém orbázku, přičemž daleko markantější je to vypouknutí vertikálně, než horizontálně (myšleno při pohledu na foto).

Při tisku skirtu u větších objektů tak dochází k tomu, že tryska po pár průjezdech strhává již přichycený plast, matlá se to a prakticky se nedá normálně tisknout nic většího, co má jak pár cm2 a je spíše čtvercového půdorysu Bed se nedá rozumně levelovat, protože buď je vzdálenost trysky jakžtakž OK poblíž středu, ale nevhodná u okrajů a vice versa...

Zkoušel jsem kontrolovat tyče osy X i Y, ale jsou rovné. Zkoušel jsem nepatrně zvětšit průměr otvorů v heatbedu pro stavitelné šroubky, aby si podložka mohla lépe "sednout". Také jsem zkoušel zarovnávat horní plošky plastových matic, na kterých podložka leží, protože všechny nejsou 100% kolmé vůči ose šroubků a mírně hážou.

Zkoušel jsem mezi sklo a vyhřívanou podložku vkládat papírové proužky a čtverečky, na různá místa, v nadějí, že si sklo lépe sedne a prohne se kýženým směrem a pak tam jako trvalé řešení nalepím kaptonovku. Ale pomohlo to jen velmi nepatrně - prakticky vůbec. V tomto případě sklu spíše uhýbá ta měkká vyhřívaná podložka tištěného spoje.

Podle kovového dílenského pravítka je sklo rovné a také jsem ho zkoušel otáčet - pokud by bylo nějak prohnuté, mělo by IMO dojít k opačnému jevu, tedy tryska by měla drhnout u okrajů a nikoli ve středu tiskové plochy. Nic takového se však nestalo. Sklo připevňuji k bedu čtyřmi klipsnami - viz foto.

Vše zkouším za studena, tj. nemám zahřátý ani bed ani trysku. Vůbec nechápu, jak je něco takového fyzikálně možné Po zahřátí bedu a nozzlu je situace cca podobná.

Přemýšlím, kdy to začalo takhle zlobit a vůbec nevím... Tisku nárazově, občas a už jsem tiskl i větší objekty a tento problém nebyl tak markantní. I když si matně vybavuji, že první vrstva u větších ploch měla podobné tendence se drhnout a nadzvedávat, protože tryska byla příliš blízko - ale zjevně tam nebyl takový rozdíl.

V tiskárně jsem na všech osách měnil lineární ložiska za kluzná pouzdra s teflonem, ale vím, že i po výměně jsem úspěšně tisknul větší věci. Rám není nijak pokřivený, vše by mělo být OK. Na bedu mám zespod nalepený sanitárním silikonem korek, slepený chemoprénem ze tří vrstev po 1 mm.

Nechápu, jak se tohle může vůbec dít. Budu vděčný za jakékoliv rady.

Křivé tyče na ose X ?

Že by uvolněné matky osy Z? Je to asi kravina...

Dej tam jiny sklo


Sent from my iPad using Tapatalk Pro

Tyče osy X jsou rovné a pro jistotu jsem je obě otočil o 180 stupňů v jejich ose - jen abych zcela vyloučil jakoukoli nerovnost. Pokud by byly ohnuté, měl bych docílit toho, že závadu otočím obráceně - tj. uprostřed bude mezi tryskou větší mezera, nežli na okrajích bedu. Nic se však nezměnilo, uprostřed bedu je tryska stále o nějaký ten zásadní 0.1 - 0.2 mm blíže, nežli na jeho okrajích.

Matky osy Z mám vlepené epoxidem, ty se ani nehnou. Osa Z je po obou stranách srovnaná, kontroloval jsem to.

Také mne napadlo zkusit jiné sklo, ale jako nejrychlejší řešení mám po ruce jen možnost uříznout si sklo ze staré multifunkční tiskárny, které bylo ve scanneru. Také má 3 mm, jen nevím, je-li dostatečně rovné a bude-li vhodně teplu-odolné.

Uvažoval jsem také, jaké výhody by mi přineslo zrcadlo nebo silnější sklo (4 nebo 5 mm za cenu horšího/pomalejšího ohřevu podložky).

Tak já mám stolek taky křivý 0.1 až 0.2 mm (za studena) a líp to prostě nesrovnám. Řeším to výškou první vrstvy minimálně 0.2 mm a dle materiálu výšku trysky nad stolkem nastavuji na koncáku. Případně uberu na flow pro první vrstvu. Vše bez retrakcí a při startu jedu ze Z0 na výšku první vrstvy. Dřív jsem dával Z5 a pak sjezd na výsku vrstvy a pokaždé jsem byl jinde.

Vadí mi, že dříve tomu tak ale nebylo. Něco se změnilo a nevím co. Pokud na něco kloudného přijdu, hodím to sem...

Z mé zkušenosti byly zrcadla rovnější než skla, ale už víc jak rok používám Rebelův "ešus" = hliníková podložka a nemám problémy.

Na to "sklo" z multifunkční tiskárny bacha, většina je upravená, takže se ti při řezání spíš rozpadnou na miliardu kousků asi jako autoskla. Zusil bych uvolnit šrouby v hliníkový podložce pod bedem a jestli maj trochu vůli tak je v dírách posunout směrem od středu ven.

Jestli se ti to takto prohýbá tak máš šrouby moc u sebe. Řešením je zvětšit díry v HB nebo stolu aby to mělo v ose x kam uhnout.Pokud by se to prohýbalo obráceně tak se to dá vyřešit odpruženou kostkou z teflonu na středu.

zemciko píše:Jestli se ti to takto prohýbá tak máš šrouby moc u sebe. Řešením je zvětšit díry v HB nebo stolu aby to mělo v ose x kam uhnout.Pokud by se to prohýbalo obráceně tak se to dá vyřešit odpruženou kostkou z teflonu na středu.

Jak jsem psal - všechny čtyři otvory v heatbedu jsem právěže nepatrně zvětšoval, řekl bych, že tam vůle jsou.

smejch píše:Na to "sklo" z multifunkční tiskárny bacha, většina je upravená, takže se ti při řezání spíš rozpadnou na miliardu kousků asi jako autoskla. Zusil bych uvolnit šrouby v hliníkový podložce pod bedem a jestli maj trochu vůli tak je v dírách posunout směrem od středu ven.

Říznul jsem provizorně sklo ze staré multifunkční tiskárny, ale situace se nezměnila Začínám být mírně zoufalý. Ještě zkusím slepit k sobě obě skla, co teď mám, oboustrannou lepící páskou a provizorně to položit na bed - pokud se to bude dít stále, tak tam musí hrát nějakou roli samotná osa X... např. prohýbající se tyče, když je tisková hlava uprostřed, nebo něco takového...

Co se týče těch šroubů, tak jsem v heatbedu všechny čtyři otvory nepatrně zvětšil vrtákem, takže tam vůle jsou... Nemyslím si, že by se to v ose X tlačilo k sobě a bed se kvůli tomu prohýbal uprostřed směrem nahoru...

Zkusil jsem na sebe položit dvě 3 mm skla - jedno původní (od p. Zahradníka) a druhé provizorně uříznuté ze staré multifunkce. Nijak jsem je k sobě nelepil, pouze přpnul většíma klipsnama k bedu. Srovnání podložky vůči trysce bylo nyní o něco lepší. Uprostřed už nebyl výškový rozdíl tolik patrný.

Zkušební tisk první a kousek druhé vrstvy se zdaleka nedá označit za dokonale ukázkový (PETG má tendenci se matlat na trysku a pak nalepovat na ty nejnevhodnější místa během tisku), ale po dlouhé době je to aspoň poprvé, kdy se mi přichytila první vrstva téměř komplet - až na pravý horní roh, kde se mi to zvedlo a v celé horní části docházelo k odtrhávání při tisku skirtu.

Viz přílohy. Nicméně shrnutí nebo konečné řešení zatím nemám. Stále si nejsem jistý, co si o tom mám celém myslet.

Ubral bych na šířce/výšce první vrstvy 10%, rychlost tisku poloviční, teplotu na cca 240C a celé to trochu přizvedl.
Sklo stačí 2mm a polepit PET folií. Tím že se snažíš to celé zpevnit, tak to nemá kam uhnout a tryska ryje v případě nerovností, místo aby to rozplácla. Naopak přidej mírně na pružnosti. Ty hadičky z tráboše nahraď pružnými spojkami, tam se to teď taky nemá kam pohnout ve vertikálním směru. Zní to možná nelogicky, ale zkus to. Na ostatních vrstvách se tisk srovná.

Nahrazení hadiček spojkami je jedině ku prospěchu. Já jsem si vytiskl pevné spojky z ABS a mám pokoj (hadičky se časem "vyšmatlají" a závitová tyč v nich chodí i přes stáhnutí páskami jak se jí zachce - v tomto s madeptou nesouhlasím, neboť zrovna v tomto místě je pružné uložení nežádoucí - ani ty pružné spojky nejsou ani zdaleka tak pružné jako ty hadičky). STL spojek + držáky osy X pro montáž a srovnání osy mohu nahrát, ale až zítra odpoledne, jak se dostanu k PC.
Rychlost na první vrstvu mám vždy 10 mm/s. Teplota HE pro ABS 220 až 225°C, PET-G 215 až 225°C. Šířka extruze 0.4 až 0.45 mm pro trysku 0.4 mm.
U Průši si kup jeho UltemPEI folii a nalep ji klidně na sklo (používám na skle 3mm tlustém a jsem naprosto spokojen). Dle fotek si myslím, že na první vrstvu teče moc plastu doporučuji občas změřit průměr filamentu, 5 setin milimetru na jedné cívce není problém a při tisku je to hodně znát. Nebo ubrat flow u první vrstvy + zmenšit vzdálenost trysky od podložky.
Při lepení čehokoliv přímo na topnou podložku je třeba lepení provádět bodově (v co nejmenším počtu bodů), nikoliv plošně, protože pak se z toho stane sendvič s různou teplotní roztažností jednotlivých vrstev = deformace. Neplatí pro lepení PEI podložky či jiné fólie na sklo či stolek kde jsou použita speciální lepidla.