REBEL 3D

*

Počet kroků musíš mít zadaný v tiskárně (fw, nebo eeprom) Ta nemá s jakýmkoliv slicerem nic společného. Nastavuje se to tak, že necháš vytlačit nějaké množství filamentu (řekněme 50mm) a změříš kolik ho opravdu extruder vzal. Přepočítáš to oproti hodnotě, kterou máš aktuálně v fw a novou hodnotu uložíš do fw. (Tady Ti bohužel neporadím přesný postup, protože používám jinou elektroniku ale princip je stejný pro všechny tiskárny stejný) Slicer vygeneruje g-kod ve kterem je instrukce, kolik mm struny má vytlačit extruder a tiskarna ho musi vytlačit.

*

IMHO mas chybu uplne nekde jinde a maskujes to nejakym pseudonastavenim.

*

Nejak nemam energii studovat podrobne takove slohy, ale co jsem pochopil, tak je jedinym duvodem "nedostatku taveniny" docasne zastaveni posuvu filamentu v celokovovem breaku, tedy v tomto pripade jednoznacne PLA a "spunt" v breaku, nebo prokluz zubatice pritlaku to se nicim kompenzovat preci neda. Pripadnou reakci prosim zkratit, nedavam casove cteni takovych prispevku, ale rad bych pomohl

*

Co je to za hotend ? Jinak polské PLA za 240/kilo samozřejmě problém být může.

*

Zmereni cele delky a upraveni kroku podle toho je dobrý nápad na přesnou kalibraci. Pokud se udělá na délce pro celý výrobek a přepočte se na kroky na mm je o hodně přesnější, než když se dělá na malém kousku. Ale pořád je to kalibrace - ale je to dobrý nápad. Slicer vypočítá celkovou délku spotřebovaného filamentu sečtením hodnot v g-kodu. Pokud je tiskárna dobře sestavená mechanicky (nic nepřeskakuje, neprokluzuje apod.) a je správně zkalibrovaná musí spotřebovat přesně tolik filamentu kolik píše slicer. Pokud ho spotřebuje míň musí se nedostatečné množství projevit na výtisku. Takže já bych vytisknul testovací tisk, změřil kolik se skutečně spotřebovalo a upravil kroky/mm.
Slic3r počítá množství vytlačeného plastu z šířky a výšky vrstvy a z délky segmentu, který tiskne. Přimíchá do toho ještě extruder multiplier a hodí to do g-kodu. Někde jsem na netu viděl krásný popis včetně obrázků, ale teď si bohužel nevzpomenu kde.
Jestli jsem správně pochopil z předchozích příspěvků vadí Ti, že při tisku solid infilu se první vrstva nespojí a propadá se. To je ale normální, čím řidší je infil tím víc se do něj první (a někdy i další) vrstva solid infilu propadá. Proto se vrstev solid infil tiskne víc. Já většinou používám 3.
Extrusion multiplier je nástroj, který používám pro kompenzaci různého chování různých plastů, nebo trysek. Není to o plynulosti dodávání plastu jak píšeš, ale o množství vytlačeného plastu. Slicer jím jednoduše násobí vypočtenou hodnotu posunu filamentu. Takže když na výtisku plastu přebývá, nebo se nedostává je to nejjednodušší cesta jak množství upravit.
Ještě mě napadá, že vynechávání výplně mi dělal malý proud motoru extruderu. Motor pokud neutlačil filament přeskočil u krok zpět a na výtisku se to projevilo vynecháním kusu výplně.

Omlouvám se, že píšu takhle nesouvisle. Reaguji na více příspěvků tohohle vlákna, tak je můj příspěvek trochu neuspořádaný

*

Takže ?

*

Ahoj všem,
docela bych přivítal pokud by jste se s námi mohl podělit o to, jaké hodnoty vám po všech zkouškách vyšli ? Každý máme nějaké zkušenosti a já vím, že většinou opsat hodnoty v nastavení nepřináší nejlepší výsledek. Také jsem se snažil pracovat s Extrusion width a většinou se situace zhoršila a proto jsem to nechal na Slicru. Co mě ale hodně pomohlo je v záložce Filament settings nastavení Extrusion multiplier. Tady jsem vlastně upravil hodnotu extruze podle typu vlákna. K tomu jsem si udělal různé profily na jednotlivé typy vlákna. Někde se tady psalo, že tryska se brodí v nataveném filamentu, protože na malých plochách je jej prostě moc. No a tady pomohlo nastavení extruze. Jsem začátečník a tonoucí se stébla chytá. Proto vítám všechny poznatky o nastavení tisku.
Přeji pěkný den Vladimír

*